Nádherný reprezentativní exemplář první polské bankovky vydané ředitelstvím Polského národního úvěrového fondu.
Jedna z posledních bankovek 20. století, která nebyla uvedena v bankovním stavu, což jasně svědčí o vzácnosti této bankovky v pěkném stavu. Exemplář ceněný v jakémkoli stavu zachovalosti a již od třetího stavu zachovalosti představující pro sběratele značnou výzvu.
Nabízený exemplář s neobvyklým, téměř albovým vzhledem a plnou tiskovou čerstvostí. Svisle zalomený, při okrajích lehčí ohyb, ale bez otěru inkoustu na lomových liniích. Výtisk bez lišejníkových změn, které se u tohoto vydání často vyskytují.
Bankovka s krásně zachovalou reprodukcí tiskových barev a dokonale viditelnou "klikatou" strukturou papíru po celé ploše. Papír je čistý, bez nápadných barevných změn nebo zašpinění.
Kopie, která je podle našeho názoru z hlediska kvality a svěžesti jednou z nejlepších, které kdy byly v polské aukci nabízeny, rozhodně srovnatelná s kopií z naší 13. prémiové aukce. Ocení ji především pokročilí sběratelé s bohatými znalostmi a zkušenostmi, kteří si všimnou výjimečné prezentace a čerstvosti nabízené bankovky.
Bankovka je ve slab PMG se stupněm PMG 40, což je pro nabízenou bankovku technicky vysoký stupeň, neboť se nachází nad hranicí stavu VF 35 (Very Fine). Přesto se nelze ubránit pocitu, že známka od PMG zcela neodráží krásu nabízené bankovky. Nezbývá než doufat, že znalí a zkušení sběratelé se na stav bankovky podívají blíže a ocení její kvalitu v porovnání s dostupnými exempláři, neboť na takto zachovalý exemplář bude každý sběratel polských bankovek hrdý!
V srpnu 1915 byla na části území Ruské říše obsazeného německou armádou zřízena Generální vláda ve Varšavě. Dne 5. listopadu 1916 vydali generální guvernéři obou okupačních zón zákon z 5. listopadu. Na základě výnosu z 9. prosince 1916 zřídily německé okupační úřady emisní instituci, Polskou národní úvěrovou banku, která byla otevřena 26. dubna 1917.
PKKP byla emitentem polské marky rozdělené na sto feniků, jejíž kurz byl vyrovnán s německou markou. Do oběhu byly zavedeny železné fenigové mince a papírové polské marky. Polská republika, obnovená v roce 1918, zpočátku neměla ani náhradu vlastní pokladny, takže polská marka byla uznána jako platidlo.
Znovuzrozený polský stát převzal a polonizoval PKKP. Zásoby polských marek tištěných v Berlíně, zděděné po varšavské generální vládě, byly dány do oběhu v plném rozsahu.
Polské marky byly uvedeny do oběhu 26. dubna 1917 se zárukou splacení až do výše jedné miliardy německých marek. Němci připravili dvě emise papírových peněz. První, sběrateli běžně označovaná jako "jenerał", se skládala ze šesti nominálních hodnot, které měly syntaktické chyby. Proto byla připravena druhá emise s opravenými nápisy a byly přidány tři nominály: 5, 10 a 1000 polských marek. Tyto bankovky, sběrateli nazývané "generálka", byly uvedeny do oběhu v období od července do listopadu 1917, s výjimkou nejvyšší nominální hodnoty, která se dostala na trh v lednu 1918.
